Z HISTORIE HASIČSKÉHO SBORU 1885-1985

Všichni si velmi dobře uvědomujeme, že oheň je dobrý sluha, ale zlý pán. Dovedeme-li oheň spoutat a využít ke svému prospěchu, pak slouží tento mocný živel k našemu dobru. Avšak běda v opačném případě. Přijde-li oheň nezván, a když se nám jej nepodaří včas spoutat, pak ničí obydlí, majetek, mnohdy i životy lidí a vše, s čím přijde do styku. Proto již odedávna se hledala proti němu ochrana. Hašení ohně v dávné době bylo nesnadné a mnohdy i nemožné, když si uvědomíme, že tehdy nebyly k dispozici stříkačky nebo jiné hasicí přístroje. Lidská obydlí byla většinou vystavěna ze dřeva, kryta slámou a šindelem. Požáry vznikaly často, neboť se svítilo otevřeným ohněm a při některých povoláních se pracovalo při otevřených ohništích. Vznikl-li v osadě požár, šířil se rychle od jednoho obydlí k druhému a často padla za oběť požáru celá osada, což dokazují staré záznamy a paměti uchované v obecních kronikách, zvláště v pamětech obce Moravská Loděnice, kterou sepsal p. František Král. Rovněž z obcí Bohuňovic a Trusovic se dochovaly záznamy, ne však tak přesné a přehledné, a proto žádáme čtenáře, aby nedostatky záznamů o požárech, které uvádíme na jiném místě, nám laskavě prominuli. 

V roce 1873 byl vydán pro Markrabství Moravské "Řád policie požárové a řád hasící", jenž nabyl platnosti zákona. Dle 34. článku tohoto zákona musel představený obce s více než jedním stem domů vyzvat obyvatele k vytvoření dobrovolného hasičského sboru, nebyl-li tento dosud zřízen. Po přihlášení a svolání dobrovolníků se volil náčelník a "šikovatel". Tento zákon přispěl velkou měrou k hojnějšímu zakládání dobrovolných hasičských sborů. Účinná propaganda a hlavně časté požáry, podporovaly vzniklou myšlenku na založení sboru dobrovolných hasičů pro farnost bohuňovickou, slučující pět obcí, Bohuňovice, Moravskou Loděnici, Trusovice, Hlušovice a Lašťany. Tato šlechetná myšlenka našla porozumění u všech obyvatel uvedených obcí a tak došlo k ustavení zřizujícího výboru, do něhož byli zvoleni nejzasloužilejší propagátoři hasičského sboru u nás. Byli to občané p. Hynek Smejkal, rolník v Trusovicích, Jan Drábek, mlynář v Bohuňovicích, Čeněk Fiala, rolník v Bohuňovicích, Pavel Losík, učitel v Bohuňovicích, Jakub Fiala, rolník v Bohuňovicích, Martin Navrátil, rolník v Bohuňovicích. Tento zřizující výbor vypracoval stanovy sboru dobrovolných hasičů farnosti bohuňovické a předložil je dne 29. července 1885 k vyjádření a schválení obecnímu představenstvu v Bohuňovicích. Zastupitelstvo prohlašuje, že stanovy souhlasí s pořádkem při požárech v obci bohuňovické a schvalují se představenstvem obce ve smyslu zákona § 36. ze dne 5. dubna 1873. Podepsáni: Lejsek František, starosta, Tiefenbach Jan, radní, Navrátil Martin, radní, Fiala Čeněk, Puda Tomáš, Půr Jan, Malaska Jan, Tiefenbach Daniel, členové obecního výboru. Nato byly stanovy odeslány do Brna a schváleny dne 5. srpna 1885. 

K ustavení sboru došlo přede žněmi a přihlásilo se 42 členů činných a 15 přispívajících. Prvními funkcionáři sboru byli: Smejkal Hynek, náčelník, Trusovice, Fiala Čeněk, místonáčelník, Bohuňovice, Vyhnánek Karel, zbrojíř, Moravská Loděnice, Smejkal Alois, četař, Bohuňovíce, Vychodil Martin, četař, Bohuňovice, Lejsek František, četař, Bohuňovice, Čouka Jan, četař, Trusovice, Vaněk Josef, starosta sboru, Losík Pavel (učitel], jednatel, oba z Bohuňovic, Malaska Jan, pokladník, Bohuňovice Příspěvek činného člena činil 1 zl., přispívajících 1,50 zl. Hlavní zdroj příjmů pozůstával z dobrovolných darů, členských příspěvků, darů obcí a Rolnické záložny, která darovala při valné hromadě za rok 1884 obnos 100 zl. hasičskému sboru s podmínkou, ustaví-li se. V roce 1886 darovala na výzbroj 200 zl., v roce 1887 přebytek 24,79 zl., a usneseno, aby požadovaná půjčka 450 zl. byla půjčena bezúročně. Sbor pak podporovala každoročně až do roku 1935. Z farních prostředků byla ještě před založením sboru od firmy Smékal, Čechy pod Kosířem u Prostějova zakoupena nová ruční čtyřkolová stříkačka za obnos 420 zl. a výzbroj pro 42 členů za obnos 446 zl. 16 krejcarů. Mezi dárci je nutno vzpomenout na dar 50 zl. od Jeho Veličenstva císaře Františka Josefa, 50 zl. od Jana z Lichtensteinu a 10 zl. od banky Slavie. Rovněž darovaly obce Moravská Loděnice 20 zl., Trusovice 20 zl., Hlušovice 27,70 zl. Zpráva z roku 1885 uvádí příjem 644,08 zl., vydání 630,10 zl., hotovost 13,98 zl. Obec Bohuňovice vystavěla zbrojnici ve dvoře obecního domu (tehdy obec. hostinec, nyní hospoda U Hlaváčů). Tento vyzděný objekt sloužil pro uschování stříkačky a veškerého hasičského nářadí. Jaké byly hasební prostředky neuvádíme, ale za zmínku stojí uvést, že úhrnná cena inventáře činila 1320 zlatých. 

Funkcionáři sboru konali svoje povinnosti odpovědně, rovněž i členstvo projevovalo ochotu a lásku ke svému sboru, což dokazovala dochvilnost při nástupech ke cvičení, na schůze, nebo k likvidaci požáru. Činnost sboru se projevovala v každoročním pořádání cvičení a konání zábav v Bohuňovicích nebo Moravské Loděnici. První zábava byla uspořádána dne 12. října 1885 s výnosem 15,35 zlatých. První křest ohněm prodělal mladý sbor pod řízením náčelníka Hynka Smejkala dne 19. července 1885 u požáru v Lašťanech. Svojí neúnavnou činností získal si sbor důvěru a uznání všech občanů.

V roce 1905 utrpěl sbor ztrátu úmrtím svého zakladatele a prvního náčelníka Hynka Smejkala. Na jeho místo byl zvolen Josef Půr, rolník v Bohuňovicích, starostou sboru byl Josef Vaněk, obchodník, jednatelem Petr Očenášek, zednický mistr, a zbrojířem Jan Háděl, mistr zámečnický.

V roce 1906 se konal dne 27. srpna první župní sjezd v zahradě p. Ignáce Pudy, který byl velikou a okázalou slavností nejen hasičstva, ale i jiných spolků, korporací a občanů.

V roce 1907 uvažoval sbor o koupi nové modernější stříkačky, poněvadž typ stávající stříkačky již nevyhovoval. Konaly se sbírky mezi občany celé farnosti bohuňovické a již v roce 1908 byla zakoupena nová modernější dvouproudová stříkačka od fy Smejkal v Čechách pod Kosířem u Prostějova za obnos K 1200. Ještě v tomtéž roce bylo zakoupeno potřebné množství hadic a doplněna výzbroj. Stará stříkačka byla postoupena Moravské Loděnici za 400 K.

V letech 1909-1914 se sbor kromě své vlastní činnosti zúčastňoval všech hasičských podniků a slavností nejen ve svém okrsku, nýbrž byl každoročně přítomen župnímu sjezdu, sjezdů krajských i celostátních, jakož i národních slavností. Sbor měl svůj vlastní pohřební fond, avšak od roku 1920 byli členové fondu převedeni do působnosti župní pohřební pokladny. Činné členstvo bylo pojištěno proti úrazu u Hasičské vzájemné pojišťovny v Brně.

Válečná léta 1914-1918 první světové války zasahovala postupně i do řad členů hasičského sboru především tím, že byli povoláváni do války ke svým plukům, kde jich řada padla nebo byla raněna. Z těch, kteří nás v tato válečná léta opustili, nutno vzpomenout našeho nezapomenutelného trubače sboru Františka Opletala, který padl při Brusilově ofenzívě v r. 1916 na ruské frontě. Lakva František padl na italské frontě před ukončením války. Dále se nevrátili: Kulajta Josef, Ján Rudolf, Holoubek Jan a Vychodil Alois. Po dobu války se výroční schůze nekonaly a činnost se projevovala jen v nejnutnějších případech. První světová válka skončila a po čtyřech letech strádání a utrpení přišel 28. říjen 1918. Byly roztrženy okovy, které nás po 3 století poutaly k rakouské monarchii, stali jsme se svobodným národem. Obnovení spolkového života ve sboru nastalo dne 4. ledna 1919, kdy se konala první valná hromada. Sbor se opět věnoval hasičství a již v roce 1922 při druhém župním sjezdu konaném dne 25. července v Bohuňovicích ukázal při veřejném vystoupení (cvičení se sekyrkami) svoji zdatnost a lásku k hasičské myšlence. Další léta až do roku 1930 se sbor věnoval náboru členstva, hasičskému výcviku, konání požárních cvičení, zúčastňoval se okrskových slavností apod. 

V roce 1930 se uskutečnilo dávné přání celého sboru - vybudování vlastní prostorné hasičské zbrojnice. Výstavba byla provedena na darovaném pozemku uprostřed vesnice. Náklad na zbrojnici, nehledíc k darovanému dřevu, zdarma dovezenému materiálu a práci členů, činil 34 856 Kč.

Dne 13. července 1930 se konalo slavnostní otevření hasičské zbrojnice a okrsková slavnost. Po splnění prvního požadavku vytyčuje sbor další požadavek stejné důležitosti, a to odstranění namáhavé a těžké ruční práce při požárech zakoupením motorové stříkačky. Dne 4. září 1932 svolána informační schůzka zástupců obce Bohuňovic, Moravské Loděnice a Trusovic do Mor. Loděnice. Zde bylo usneseno, aby v příštích obecních rozpočtech bylo určitým finančním obnosem pamatováno na zakoupení stříkačky. Na požadavek sboru předvedly některé továrny na výrobu hasičských potřeb svoje stroje a podaly nabídky. Obnos na zakoupení stříkačky byl velmi značný (asi 40000 Kč), takže bylo nutno pro nedostatek finančních prostředků koupi odložit na pozdější léta. V roce 1932 zemřel tragickou smrtí br. Alois Malaska, náčelník sboru. Pohřeb se konal z nové zbrojnice, za veliké účasti hasičstva i občanů.

V roce 1935 dne 13. ledna byla zakoupena v přítomnosti zástupců obcí motorová stříkačka od fy Ing. Stratílek, Vysoké Mýto, za obnos 27000 Kč se 100 m hadic a 300 m hadic za 6900 Kč. Obce přispěly následovně: Bohuňovice 14 000 Kč, Moravská Loděnice 12000 Kč a Trusovice 6000 Kč. Dne 2. června v rámci jubilejních oslav 50 let trvání sboru byla zástupci obcí předána nová motorová stříkačka. K tomu slavnému výročí byl vydán. "Památník" (publikace), jehož autorem byl Josef Opletal z Bohuňovic, dlouholetý funkcionář sboru. Velitelství sboru se snažilo sbor přivést na úroveň vzorných sborů, snažilo se členům vštípit smysl pro dobrovolnou kázeň, pořádek a lásku k hasičské myšlence a dostatečným vyzbrojováním zařadit sbor na čestné místo v župě.

V roce 1936 byl členský stav 33 mužů a 4 samaritánky a 87 přispívajících. K nové motorové stříkačce byl zakoupen dopravní vůz za 10000 Kč od fy František Dosoudil, Olomouc - Chválkovice.

V roce 1937 začátkem března náhlé tání sněhu způsobilo záplavy rodinných domků v Trusovicích a požární družstvo zde provádělo záchranné práce.

Státoprávní změny v době okupace v letech 1938-1945 hluboko zasáhly nejen do veřejného života, ale utlumily i spolkovou činnost. Dobrovolné hasičské sbory byly přejmenovány na hasičské jednoty. Hasičské župy byly zrušeny a nahradily je Okresní hasičské jednoty. Za účelem zabezpečení úrody proti požárům a sabotážím byly nařízeny hlídky ve zbrojnicích. V srpnu 1942 musel být převeden majetek sboru v částce 62 405 Kč do vlastnictví obce, která od tohoto data byla povinna hradit vydání sboru na činnost hasičskou.

Dalším nařízením bylo zřízení hasičských sborů v každé obci, protože kromě svého poslání musely sbory plnit úkoly v protiletecké obraně na úseku CPO. Dochází k odloučení členů z obce Moravská Loděnice a Trusovice, ve kterých byly obecními zastupitelstvy v roce 1943 založeny vlastní samostatné hasičské sbory. Ve sboru došlo tedy k poklesu členů a v evidenci bylo 29 činných a 79 přispívajících. Zemřel čestný člen, dlouholetý funkcionář Josef Navrátil.

Po osvobození Sovětskou armádou a skončení druhé světové války v květnu 1945 se vracel život hasičského sboru postupně k pravidelné činnosti. Do funkce starosty sboru byl zvolen František Půr, místopředsedou Metoděj Vychodil, jednatelem František Knapp, pokladníkem Neznaj Karel Velitelem Opletal Josef, I. místovelitelem Alois Doubrava, II. místovelitelem Karel Šindela, strojmistry Antonín Homola a František Nádvorník, zbrojířem Josef Knapp. Dne 2. září v rámci 60 let trvání sboru byla uspořádána "Jubilejní slavnost", při které byly uděleny diplomy zasloužilým členům sboru. Sbor se aktivně podílel na obnovení obce a v rámci dvouletého budovatelského plánu předložil také svůj program. Svými zástupci byl přítomen I. sjezdu hasičstva ve Šternberku. Dne 9. května pak při oslavách "Revolučních dnů" v Bohuňovicích, při kterých bylo provedeno sázení lip svobody.

V dalších letech 1947-1950 se sbor dobrým plněním požárních úkolů vždy řadil na čestné přední místo v okresu. Svoji zdatnost a připravenost dokázal dne 8. května 1949 při požáru tří rodinných domků v Bohuňovicích. Nově utvořenému žákovskému družstvu byla věnována patřičná pozornost. Někteří členové sboru, zaměstnanci Jesenických pil v závodě v Bohuňovicích, se stali také členy závodního požárního družstva, což se projevilo v dobré spolupráci v plnění požárních úkolů.

Roky 1951-1955 byly důležitým obdobím v přestavbě organizace dobrovolného hasičstva, která se stala jednotnou a dobrovolnou celostátní organizací, jejímž hlavním úkolem je součinnost s místními národními výbory a jinými orgány veřejné správy v oboru požární bezpečnosti na poli výchovy členů i ostatního obyvatelstva v boji proti požárům a jiným živelním pohromám. Byly vytvořeny místní hasičské jednoty (MHJ). V souvislosti se zákonem čís. 35/53 Sb. byl změněn název Československý svaz hasičstva na Československý svaz požární ochrany. Činnost ve sboru byla v tomto období poměrně slabá a nebyly splněny všechny stanovené úkoly. V době žní byly ve zbrojnici konány pohotovostní hlídky, které v roce 1953 byly pro častý výskyt požárů v okrese Olomouc opět obnoveny v době podzimní. V měsíci červnu roku 1954 provádělo požární družstvo zásah při povodni potoka Trusovky. Do funkce předsedy byl zvolen Karel Šindela místo Josefa Opletala. 70 let trvání sboru bylo jen vzpomenuto na výroční schůzi roku 1955, ale žádné oslavy se nekonaly. V roce 1953 zemřel nejstarší člen Leopold Jégl, který byl ve sboru od roku 1886. V roce 1955 zemřel dlouholetý člen a aktivní funkcionář Josef Opletal, ve sboru byl od roku 1905. V evidenci členstva bylo 25 členů a 12 dorostenců.

V roce 1956 vstoupil v platnost nový organizační řád, podle kterého došlo k ustavení místní jednoty požární ochrany. Do funkce předsedy byl zvolen Jaroslav Petřík, velitelem Alois Staroštík a jednatelem Karel Šindela. Během roku 1957 byla MJ zařazena do IV. okrsku a funkci instruktora vykonával Jaroslav Petřík, člen OV ČSPO. Družstvo žáků se umístilo v soutěži o NPD v Hnojicích na II. místě. V dalším roce v okrskové soutěži v Bohuňovicích obsadili žáci i muži II. místo. Družstvo mládeže v době žní hlídkovalo podél železniční tratě v katastru obce. Ve výboru MJ došlo ke změnám. Jednatelem byl zvolen František Čundrle, preventistou Karel Šindela a mater. techn. ref. Karel Langr.

V letech 1959-1960 se družstva mužů i žáků postupně zúčastňovala okrskových i okresních soutěží, ve kterých se vždy umístila na předních místech. O tom svědčí čestná uznání a diplomy, které získávali. Z iniciativy předsedy MJ Jaroslava Petříka byl zakoupen dopravní vůz a ve spolupráci s OIPO Šternberk byl nově karosován na vozidlo požární, včetně dodání nové stříkačky PS 8. V brigádnické práci na přístavbě zbrojnice (verandy) bylo odpracováno 1160 brig. hodin. Důstojnou oslavou 75. výročí založení sboru bylo provedení požárního cvičení za účastí pěti sborů, soutěž padesáti družstev závodů Jesenických pil, vystoupení dětského hudebního tělesa z Kout nad Desnou. Na slavnostní schůzi 31. července 1960 obdrželi Alois Doubrava a František David odznaky "Za příkladnou práci v PO". Čestné uznání za dlouholetou činnost a členství ve sboru v trvání od 30 do 55 roků obdrželo 8 členů. Zemřel zasloužilý člen Bohumil Puda, kterému byl vypraven požárnický pohřeb.

V letech 1961-1965 bylo prováděno více námětových cvičení, která byla pro družstvo přitažlivější. Soutěží se zúčastňovala 1.družstva žáků i mužů, vždy s dobrými výsledky. Tak např. ve Velké Bystřici, v Hlušovicích a v Bohuňovicích vždy na II. místě. Družstvo mužů v roce 1964 na I. místě, v roce 1965 na II. místě a v rámci oslav Družstevního dne o nejlepší požární útok rovněž na 1. místě. Odznaky "Za příkladnou práci v PO" obdrželi Jaroslav Petřík a Miroslav Procházka. Odznak "Za zásluhy" byl udělen ÚV ČSPO dlouholetému funkcionáři Aloisu Doubravovi. Dřevěná věž na sušení hadic dosloužila a s výstavbou nové zděné věže bylo pod dohledem velitele sboru Aloise Staroštíka započato v roce 1966 a do užívání byla předána v roce 1969. Zemřel zasloužilý funkcionář a člen sboru od roku 1913 František David.

V období 1966-1970 věnovali členové požárního sboru mnoho času údržbě výstroje, požárních stříkaček i vozidel. Všechny opravy prováděli sami a ušetřili tak každoročně značné finanční částky. Pravidelně pokračovala činnost v provádění preventivních prohlídek, ve výcviku, školení členů i občanů. V kulturní oblasti byly pořádány plesy, maškarní merendy a v roce 1970 se poprvé uskutečnily oslavy MDŽ. Za dobrou práci bylo OlPO v Olomouci předáno požární vozidlo PRAGA RN 8. Odebráno vozidlo zn. FORD. Do funkce předsedy byl zvolen Frantíšek Čundrle místo nemocného předsedy Jaroslava Petříka. Velitelem byl zvolen Alois Staroštík a jednatelem Miroslav Procházka. V roce 1969 zemřel nejstarší člen Metoděj Vychodil, který dobře plnil povinnosti ve sboru od roku 1920. V roce 1970 zemřel zasloužilý funkcionář Alois Doubrava, ve sboru od roku 1912.

Plynule byla prováděna veškerá činnost v požární ochraně v letech 1971-1975. Základní organizace SPO prostřednictvím svých členů se aktivně podílela na akcích" Z" v obci, při výstavbě širokoúhlého kina, místního pohostinství, výstavbě nového nákupního střediska Jednota a přístavbě zdravotního střediska. Dále to byly směny NF v jarním i podzimním období. Při sběru odpadových surovin bylo odevzdáno 160 q železa a 3250 kg papíru. Rovněž závazky na údržbu požární techniky, vyčištění vodních zdrojů, preventivní prohlídky obytných domů, výcvik i školení byly úspěšně splněny. Celkem v brigádnické pomoci bylo odpracováno 2882 hodin. Z kulturních akcí se nejvíce líbil dvoudenní zájezd do jižních Čech, Gottwaldova, Luhačovic, Petrova a na jižní Moravu. Odznak "Vzorný požárník III. stupně" získali Alois Staroštík, Karel Langr, František Čundrle, Jaroslav Petřík, Antonín Štěpaník a Miroslav Procházka. V rámci oslav 90 let od založení sboru byla provedena okrsková soutěž požárních družstev IV. okrsku a námětové cvičení. Jubilejní slavnostní schůze, na které byla zhodnocena činnost organizace, vzpomenuto všech zasloužilých členů a předána "čestná uznání", medaile a poděkování za dlouholetou práci. Organizace převzala z rukou předsedy MNV Vojtěcha Třeštíka Čestné uznání RMNV za velmi dobrou a záslužnou práci v požární ochraně v obci. V podzimním období ukončil funkci předsedy František Čundrle. Alois Staroštík ze zdravotních důvodů žádal o zproštění funkce velitele na dobu jednoho roku. Výroční členská schůze dne 14. listopadu 1975 zvolila nový výbor ve složení: Karel Langr, předseda, Jaroslav Petřík, místopředseda, Zdeněk Štěpaník, velitel, Rudolf Neuman, jednatel, Bohumil Petřek, hospodář, Karel Neznaj, ref. prevence, Miroslav Procházka, ref. pol. výchovy, Drahomíra Štěpaníková, ref. žen, Zdeněk Krejčí, ref. mládeže, Karel Poprach, ref. CO, Josef Knapp, František Sedláček, Jan Háděl, členové rev. komise. V roce 1971 zemřel Josef Morkes, člen sboru v Bohuňovicích a od roku 1943 velitel PS Trusovice. V roce 1972 zemřel František Nádvorník, strojmistr, člen od roku 1936. V roce 1973 zemřel Oldřich Konečný, kapelník dechové hudby OB Bohuňovice, člen PS Bohuňovice a od roku 1943 člen MJ ČSPO Mor. Loděnice, František Loutocký, dlouholetý pokladník. V roce 1974 zemřel František Knapp, aktivní funkcionář, ve sboru od roku 1928, Antonín Hampl, hospodář MJ a členka Drahomíra Petříková.

V letech 1976 -- 1980 činnost plynule pokračovala školením, preventivními prohlídkami, výcvikem, účastí družstva mužů v soutěžích, ve kterých dosahovali dobré umístění. Z brigádnických akcí bylo uskutečněno zavedení vodovodu do zbrojnice, údržba pož. techniky, práce v akci "Z" na výstavbě nové budovy MNV. Ve sběru odpadových surovin bylo sebráno 406 q železa a v pomoci JZD odevzdáno 16 q sena. Celkem bylo odpracováno 4874 brig. hodin. Z kulturních akcí se uskutečnily zájezdy na Vlachovku, do východních Čech a beseda s názvem Moskva, Leningrad, Kyjev spojená s promítáním diapozitivů. Členové Jaroslav Petřík a Miroslav Procházka obdrželi pamětní medaili "Za věrnost" v PO. Rada MNV v Bohuňovicích udělila organizaci čestné uznání za vzornou spolupráci a účinnou pomoc při budování v akci "Z". Závodní požární družstvo Severomoravských dřevařských závodů, závod Bohuňovice, ve kterém bylií naši členové ZO SPD, zaměstnaní v závodě, se umístilo po dobu čtyř let vždy na 1. místě v 1. a 2. kole podnikové soutěže a tak si zajistilo účast v celostátním kole soutěže oboru ministerstva dřevařského, lesního a vodního hospodářství.

Do popředí činnosti výboru vstoupila potřeba rozšíření zbrojnice, neboť stávající místnosti již nevyhovovaly novým požadavkům a úkolům. Po vypracování dokumentace bylo započato s přestavbou s tím, že bude vybudován požární dům. Práce hned v začátcích dobře pokračovala zřízením dvou vjezdů, budova pokryta novou krytinou a adaptovány dřívější kanceláře závodu na společenskou místnost požárníků. Rozšíření zbrojnice bylo povoleno ředitelstvím n. p. Severomoravské dřevařské závody v Šumperku za dobré podpory podnikového ředitele s. Jaroslava Šusta a ředitele závodu 36 Bohuňovice s. Antonína Sigmunda. Oceněním dobré práce místních požárníků okresními orgány bylo přidělení požárního cisternového vozu ŠKODA 706. V roce 1977 zemřel zasloužilý člen a funkcionář Karel Šindela, ve sboru od roku 1926, v roce 1979 dlouholetý pokladník Josef Knapp, ve sboru od roku 1930.

Činnost v základní organizaci se řídila v letech 1981-1985 podle vypracovaných dlouhodobých plánů a každoročních závazků. Při plnění úkolů, které byly kontrolovány, bylo dosahováno dobrých výsledků. Družstvo mužů se v okrskové soutěži umístilo na 1. místě. V roce 1982 to bylo opět I. místo a postup do 2. kola ~ okresního, které bylo v Náměšti na Hané, a zde získali muži I. místo. V dalším roce se umístilo družstvo mužů na 4. místě. Dne 19. září 1981 se konala v Břeclavi celostátní soutěž oboru ministerstva dřev. les. a vod. hospodářství, kde soutěžilo požární družstvo závodu 36 Bohuňovice a umístilo se na čestném 3. místě jako reprezentant dřevařských závodu Severomoravského kraje. V únoru 1981 se tři naši členové s požární technikou účastnili záchranných prací při likvidaci následků povodně v Olomouci.

V brigádnické práci byla dokončena výstavba domu požárníků a skončeny veškeré odborné práce. Při stavbě se projevila veliká součinnost celého požárnického kolektivu, vedeného jeho předsedou Karlem Langrem, který řídil práce na jednotlivých pracovištích. Ve sběru odpadových surovin bylo odevzdáno nár. hospodářství 656 q železa a pro JZD usušeno a odevzdáno 20 q sena. Celkem na všech akcích včetně údržby pož. techniky bylo odpracováno 7657 brig. hodin. V kulturní činnosti se uskutečnily zájezdy do Beskyd a Jeseníků. V roce 1981 převzala ZO SPO patronát při vítání dětí na MNV a věnovala vždy věcné dárky. Okresní výbor svazu požární ochrany v Olomouci udělit ZO SPO za dobrou práci v požární ochraně čestné uznání. V roce 1981 zemřela členka sboru Anna Chrastinová a člen Milan Ambrozek, v roce 1983 aktivní člen František Sedláček. Činnost ZO SPO v posledních dvou letech byla směrována na zdárné zabezpečení oslav 100. výročí vzniku dobrovolné požární ochrany v Bohuňovicích.